Olga

Paní Olga je drobná, atraktivní brunetka, kterou nepotkáte jinak než s úsměvem na tváři. Přitom její život zrovna nepřipomíná procházku růžovou zahradou…

Krutý osud uštědřil Olze hned dvě těžké rány. První přišla ve dvaatřiceti letech, kdy onemocněla vážným nádorem na mozku.“Jednalo se o takzvaný hemangiom, je to krevní nádor na cévě, nedokážu to popsat odborně. Prostě jsem zničeho nic začala mít podivné tiky ve tváři a během krátké doby se mi roztikal celý obličej. Bylo to strašlivé, tehdy jsem byla opravdu zoufalá a vyděšená,“ vzpomíná ještě dnes s hrůzou v hlase paní Olga. Podstoupila náročnou operaci, s jejímiž následky však musela ještě dlouhou dobu bojovat. Nádor byl totiž u řečového centra, a ona se po operaci musela znovu naučit mluvit. „Nešla mi některá slova, mluvila jsem pomalu, vše jsem se musela opět krůček po krůčku učit.“

Netrvalo dlouho a paní Olgu postihla druhá rána. „Když jsem si při běžné prohlídce nahmatala bulku v prsu, první, co jsem si pomyslela, bylo: „Bože, jen ať to není rakovina. Když jsi mě nechal žít tenkrát, nech mě i tentokrát.“ Bohužel, výsledky z histologie byly neoblomné – rakovinný nádor, operace a ozařování nutné. „Přistoupila jsem k tomu realisticky, co jiného mi zbývalo. Nepřipouštěla jsem si, že bych měla umřít,“ tvrdí rozhodně a dodává, že především její partner jí byl v nejtěžších chvílích největší oporou. Operace i ozařování naštěstí dopadly dobře a paní Olga se uzdravila.

Po operaci mozku však dostala plný invalidní důchod a po čase začala přemýšlet, jak efektivně využít volného času. Shodou okolností se v nemocnici seznámila s lékařem, který ji představil Janě Drexlerové, spoluzakladatelce sdružení Mamma HELP. „Jana je dobrá duše Mamma HELPu. Moc si jí vážím. Nějakou dobu po založení Mamma HELPu jsem přišla a zeptala se, jestli tu nepotřebují moji pomoc. A vidíte, jsem tu už deset let,“ směje se Olga, která se tu nejen realizovala, ale našla i opravdové přátele. „Jsme tu příjemná komunita s jediným cílem – pomáhat ostatním.“

A jak to Olga vše zvládá? „Přiznám se, že po operaci hlavy mám problémy s unavitelností. Někdy musím i na několik dní zůstat doma. Ale pak se to zase zlepší a můžu pracovat. Ale víte, co mě mrzí? Říká se, že třicet a čtyřicet let jsou ty nejlepší roky, kdy by si měl člověk užívat. A já je zatím strávila po nemocnicích,“ krčí smutně rameny. „Asi to tak mělo být. Jinak bych se nedostala sem do Mamma HELPu a nemohla pomáhat druhým lidem. A to mě skutečně naplňuje. Jsem vlastně ohromně šťastná,“ usmívá se Olga.

Paní Olga je pravidelnou účastnicí Avon Pochodu. Na fotce je v Tričku proti rakovině prsu ročníku 2012, kde sama vystoupila, aby hovořila za ženy, které bohužel postihla tato zákeřná nemoc, a dodala dalším ženám odvahu a sílu bojovat.